Agama vousatá

Pogona vitticeps                                                                      

Terárium

Terárium pro 1 dospělce by mělo mít minimální rozměry 100x50x50, pro skupinu 1.2 bych doporučil 130x50x50 (velikost je dosti individuální, záleží na využití prostoru), pro mládě postačí menší. Nikdy nedávejte do jednoho terária zvířata s velkým velikostním rozdílem, hrozí to, že větší menší bude utlačovat, to přestane žrát a nebude v prospívat. V horším případě hrozí to, že větší menší sežere.

Velmi důležitým prvkem terária je, aby terárium bylo dobře odvětrávané. Obecně se doporučuje mít tzv. křížové větrání (jedno větrání např. dole pod posuvnými dvířky nebo z boku a druhé větší ve stropní části třeba i 2/3 plochy stropu) pokud je terárium správně odvětráváno, dochází k samovolné obměně vzduchu. Dalším velmi důležitým aspektem terária je správné osvětlení, ze svých zkušeností vám mohu říct, že investice do něj se vyplatí a je základem správného a úspěšného chovu (více o světlech níže).

Agama je zvíře žijící v pouštích a polopoušti Austrálie, kde je vyšší teplota a vyšší intenzita denního světlo a tomuto by měly odpovídat i podmínky v teráriu. Teplotní gradient, který byste měli vytvořit v teráriu je 40-45C  pod výhřevem a v nejchladnějším místě terária by teplota měla být kolem 28C .Doporučuji si sehnat kousek břidlice, který umístíte pod výhřevné místo, agama se na něm bude ráda nahřívat.  Agama neumí jako savci přeměnit energii na teplo, proto svou tělesnou teplotu reguluje přesuny mezi teplejšími a chladnějšími místy.

Další často zmiňovanou věcí jsou doplňky terárií, jedním z nich je 3D stěna, doporučuji každému upravit si terárium tak, aby zvíře mohlo využít prostor trojrozměrně, zvětší se tím užitná plocha terária. Jak na to? Na internetu je spousta návodu, stačí si jen vybrat, osobně používám ten kdy je zapotřebí polystyren, flexi lepidlo na dlažbu, Duvilax BD20 a křemičitý písek, lak s atestem na dětské hračky.

Jaký substrát použít? Agama žije v pouštích a polopouštích Austrálie, spousta lidí si při tomto popisu vybaví nekonečně rozlehlé pustiny plné písku, ale to není tak úplně pravda… agama žije na jílovitých zeminách, vyskytují se zde traviny, stromy, skalky apod. Nejpoužívanějším podkladem je tedy písek… V poslední době se hojně rozšířilo používání kukuřičné podestýlky, je to velmi zajímavá alternativa a je především funkční. Pokud se rozhodnete pro písek, je důležité dbát na to, aby písek nebyl prašný.

Do terária má dále význam umístit nějakou větev, po které může agama šplhat, osobně se mi osvědčila vinná réva, nebo se doporučuji ovocné stromy, jehličnany se nedoporučuji, jelikož pouští smůlu. Větev bych jen opláchl a očistil od nečistot třeba kartáčem a celé bych to nechal chvíli venku, aby ji mohli opustit nájemníci. Převařování, přepékání je také možnost, ale stává se tím větev náchylnější na vznik plísní. To platí především pro vlhká terária.

Krmení a doplňky stravy

Mláďata krmíme denně, v množství potravy je neomezujeme (je potřeba zapojit trochu zdravý rozum), nenabízíme nikdy větší potravu než je šířka tlamy, ale časem zjistíte co už mohou sníst a co ne. U dospělců bych byl bych opatrnější, agamy sežerou to co jim dáte, proto často trpí obezitou, ta má za následek ztučnění orgánů => zkrácení doby života, proto dospělce krmíme střídmě a z větší části rostlinou stravou. Ze živočišné stravy se doporučují šváby rodu Blaptica dubia (šváb argentinský), cvrčci, sarančata a jednou za čas se může nabídnout pár zophobasů, moučných červů a samicím po snůšce můžeme podat holátko. S potravou se dá experimentovat, ale to je na každém čím své zvíře krmí, já osobně mám odzkoušené výše zmíněné druhy. Krmný hmyz jim obaluji co nejčastěji v čistém vápníku a jednou za týden nebo i delší dobu obalím v minerálech, které obsahují vitamíny A, B, D, D3 (například Reptivite) s těmi vitamíny se musí opatrně, jelikož jejich přebytky, agama neumí vyloučit a hrozí předávkování hypervitaminóza. Při úplném vynechání vitamínů hrozí zase hypovitaminóza, ta má obdobní příznaky jako předávkování, třepání konečků prstů, záchvaty apod.

Z rostlinné stravy se mi osvědčila rukola (roketa), polníček, pampeliška, hluchavky, callisie repens. Přes léto doporučuji trhat venku rostoucí rostliny, obsah výživných látek je nepoměrně vyšší než u rostlin pěstovaných ve velkosklenících. Rostliny před podáním vždy opláchnu pod tekoucí vodou (z hygienických důvodů). Podávání ovoce, okurků ,ledových salátů apod. věcí bych se vyhnul, nemají žádnou výživovou hodnotu a z větší části jsou tvořeny pouze vodou.   Agama z rostlin získává vodu, ale je potřeba ji jednou za čas ( 1x za týden) porosit aby se napila, v horkých letních dnech rosíme častěji. U mláďat doporučuji vyšší intenzitu rosení, popř. koupel v mělké vodě. Jednou za čas vykoupu zvířata ve vývaru z heřmánku aj. bylin. Heřmánek působí jako dezinfekce a při požití dochází k posilování imunity. Doporučuji si také vést záznamy o chovu, tzn. jednou za týden si agamu zvážit a podle toho zjistíte, jestli je vše v pořádku, váha by neměla delší dobu stagnovat, ale berte na potaz to, že každé zvíře jinak rychle roste. Vůbec bych nepanikařil když, agama nesní každý den 10 cvrčků. Berte to z celkového pohledu. Mláďata i dospělce jednou za čas vykoupu ve vlažné vodě, omyju je od zbytků trusu apod.

Callisia repens– vhodná jako krmivo pro agamy a další býložravé ještěry. Je jednoduchá na pěstování,

množí se řízkováním, řízky doporučuji dát do kelímku s vodou, po pár dnech řízky pustí jemné kořínky.

Ty pak můžeme na husto sázet do připraveného substrátu, rostlinu umisťujeme na světlá místa,

a často ji rosíme. Přeskočíme-li krok s umístěním do kelímku s vodou, chyby se nedopustíme => jsou

možné obě dvě varianty. Rostlina má vysoký obsah vody a minerálních látek (vit. A, vit.E, hořčík, vápník aj.) 

Přes léto se snažím svá zvířata krmit hlavně rostlinami rostoucími na louce. Jsou bohatší na vitamíny a mají vyšší obsah výživných látek.

Osvětlení

Agama vousatá je heliofilní zvíře s vysokými nároky na intenzitu osvětlení, častou příčinou nežravosti, neaktivity je špatně zvolené osvětlení. Agamám svítíme denně 12hodin, na noc terárium vypínáme. Noční lampy apod. jsou zcela zbytečné, agamám na noc nepřitápíme, noční poklesy teplot jsou pro ně vhodné. Mnohdy se setkávám s tím, že lidé dávají zvíře slunit za okno a myslí si, že zvíře pochytí nějaké to UVB záření, je prokázáno, že UVB záření sklem neprochází, plastem minimálně, takže zdroj UVB je v teráriu potřebný.

Citace z odborné literatury:

„Mnoha druhům plazů, zvlášť denním živočichům, kteří se často vyhřívají na slunci a využívají UVB záření, napomáhá foto-
biosyntéza přeměnu vitamínu D3 skrz jejich kůži. Pokud tito živočichové nemají dostatek tohoto UVB záření, zvyšuje se u nich
riziko nevstřebání vitamínu D, které má za následek odvápnění kostí a tito jedinci jsou často zdeformovaní a nemocní. „

Zde Vám napíšu mnou osvědčená osvětlení

Varianta s výbojkou – je dražší a asi nejkvalitnější možnou variantou jak správně osvětlit terárium. Používá se vysokotlaká výbojka, která pro svůj provoz potřebuje HID předřadník. Výbojka se vyrábí v různých wattážích 35,50,70,100,150 W a umisťuje se do vzdálenosti uvedené na obale (minimální vzdálenost u 70W je to 40cm, u 50W to je 30cm a 35W – 20 cm od zvířete). Výbojka dává UVA + UVB světlo (zjednodušeně teplo a UVB) pořizovací cena se pohybuje okolo 1500,- za komplet (předřadník a výbojka). Výbojka ztrácí po čase svou účinnost je proto dobré ji zhruba po 18 měsících svícení vyměnit za novou, nebo nechat přeměřit od někoho kdo má SolarMeter. Z osobní zkušeností vím, že výbojka vydrží i klidně 2 sezony, přihlídneme-li k tomu, že přes zimu zvířata zimuji. Celé terárium je potřeba dosvítit nejlépe zářivkovým svítidlem, do kterého je zapotřebí pořídit plno-spektrální trubici (cca 300,-) zvíře je pod ní aktivní, žravé a lépe vybarvené. V zimních měsících kdy, teplota v místnosti je nižší je možné, že výbojka nebude schopná terárium vyhřát na potřebné teploty, je potřeba terárium přihřát dalším zdrojem tepla, proto si vždy do blízkosti výbojky umisťuji rezervní objímku, do které dám v případě potřeby reflektorovou žárovku.

Doporučuji investovat do tohoto setu, z dlouhodobého hlediska se Vám investice vrátí. Osobně používám výbojky více výrobců, ale nejčastěji se u mě objevují výbojky ReptiEye 35W PAR 30.

ReptiEye 35W PAR 30 UVB výbojka vhodná do menších pouštních terárií	Osram PTI elektronický předřadník, nutný pro provoz HID výbojek	ReptiEye plno-spektrální zářivka vhodný zdroj UVA záření v teráriu

Varianta s uvb kompaktem– zlatá střední cesta, vedle výhřevné žárovky se umisťuje právě UVB kompaktní žárovka, její vzdálenost od zvířete by měla být okolo 15cm doporučuji Vám typ ReptiEye 10.0 verze 5.0, nebo 2.0 nemají pro agamu význam. Pořizovací cena je do 500,-. Žárovka ztrácí po čase svou účinnost je proto dobré ji zhruba po 6 měsících svícení vyměnit za novou, s přibývajícími provozními hodinami žárovky, doporučuji zkracovat vzdálenost od zvířete.  Jako zdroj tepla doporučuji pořídit širokospektrální bodovku s lepší barvou světla a vyšším výdejem UVA záření. Zdroj tepla se umisťuje v blízkosti UVB zdroje, aby když se agama nahřívá, mohla chytat UVB záření. Celé terárium je opět vhodné dosvítit zářivkovým tělesem s plno-spektrální trubicí.

ReptiEye UVB 10.0 kompaktní žárovka vhodná pro pouštní plazy	Široko-spektrální bodová lampa slouží jako zdroj tepla,příkon 25W, 50W	ReptiEye plno-spektrální zářivka vhodný zdroj UVA záření v teráriu

Varianta s uvb trubicí – tuto variantu jsem používal, u mláďat odchovávaných v samla bednách, zvířata pod ní fungovala (Tzn., rostla, jedla, byla aktivní) jen je opět důležité řídit se údaji na obalech. Aby tato svítidla měla nějakou účinnost, je potřeba, aby se zvířata dostala na malou vzdálenost od trubice 10-15cm. Terárium je opět potřeba doplnit o zdroj tepla. Osobně jsem používal pro agamu trubici typu Arcadia desert 10.0. Slabší (5.0 popřípadě 2.0) bych pro agamy nedoporučoval.

Dále bych chtěl u osvětlení zmínit, spousta výrobců terárií dává světla do o pískovaných květináčů, stínek apod. je to úplně zbytečné a zkracuje to živostnost žárovek a kompaktů. Dříve, když se v teraristice používaly, obyčejné wolframové žárovky, které topily celé, bylo potřeba usměrnit tok tepla. Proto, se používaly květináče, aby usměrnily tok tepla dolů, ale technika pokročila, vyvinuly se reflektorové žárovky, které již mají tok tepla usměrněný a není tedy potřeba je dávat do květináčů, naopak, je potřeba se jim vyhnout.

Dále bych doporučil používat keramické objímky se zakrytými kontakty, důvodů je hned několik. Plastové objímky po nějaké době provozu z křehčí, tím pádem jsou náchylnější na poškození. Tyto plastové objímky jsou doporučeny pro žárovky max 60W. Hodně lidí používá, keramickou objímku, která nemá horní kryt, a jsou tedy volně přístupné živé části, tento způsob bych také nevolil hlavně, pokud mají k teráriu přístup děti.  Přívod k objímkám přes kovové větrání doporučuji dělat přes kabelové průchodky / vývodky ( označení dle velikosti pg9,pg13,5 atd.) nehrozí proříznutí kabelu a následný zkrat, ale také si pomocí jejích aretace můžete nastavovat výšku zavěšeného svítidla. Objímku vždy zapojujeme tak, že fázový (Hnědý, černý, nebo šedý vodič) umisťujeme na spodní kontakt objímky, je to z bezpečnostních důvodů, aby při manipulaci s žárovkou nemohlo dojít k dotyku.

objímka s krytými kontakty - Doporučuji	objímka s nekrytými kontakty - Nedoporučuji	vývodka PG slouží k bezpečnému vedení kabelu přes kovové plechy.

Rozmnožování a inkubace

Co se týče rozmnožování agam vousatých, tak je vcelku jednoduché. Důležité je si rozmyslet, zda je chceme rozmnožovat, protože pro vajíčka, která samička po aktu naklade, je potřeba inkubátor. Další věcí je počítat s tím, že bude potřeba další terárium (či více terárií dle množství snůšek), pro odchov mladých vylíhnutých agamek. 

Samotné rozmnožování začíná námluvami samce (pokyvování hlavou, přidupávání přední nohou či švihání ocasem s typickým zčernáním pod krkem) a běháním okolo samičky. Pokud samička chce a neutíká mu, či ho neodhání (důležitá je dospělost samičky, stáří 1 rok = fyzická a duševní vyspělost), samec se jí zakousne do bodlin za krkem a postupným pošviháváním ocasu se dostane pod ocas samičky a proběhne akt. Takto na ni může skákat i několikrát denně. Zhruba po 3 týdnech od páření začne být samice nervózní, začne přehrabávat terárium a hledá vhodné místo, kam naklade vejce. Terárium, jí proto uzpůsobíme tak, aby měla v rohu vyšší vrstvu vlhkého písku tzv. kladiště, nebo se dá také použít plastová bedna naplněná pískem a z části překrytá aby měla klid na kladení. Po nakladení vajec musíme dát agamě zvláštní péči. Musí dostat napít a musíme jí zajistit přísun živin. Agamám po snůšce můžeme podat myší hole. Důraz by měl být také kladen na to, aby měla samice dostatečný přísun vápníku, jak při tvorbě vajec tak i po nakladení, nedostatek vápníků může mít za následek pokřivení ocasu apod… Pro inkubaci budeme potřebovat nějaký substrát, který dobře drží vlhkost, v teraristice se nejčastěji používá vermikulit. Substrát zalijeme vodou, necháme jej nasát a poté ho důkladně vymačkáme, aby z něj už netekla voda. Plastové krabičky např. od jídla atd.. naplníme z půlky tímto substrátem a do něj vkládáme vejce a to tak, že si uděláme menší důlek a do něj položíme vejce  a dosypeme substrátem. Ve víčku si uděláme pár dírek, aby na něm nekondenzovala voda a docházelo k obměně vzduchu.

Takto připravené vajíčka vložíme do inkubátoru a inkubujeme při teplotě 26,5-29 C. Zhruba po týdnu v inkubátoru, budou při prosvícení vejce viditelné žilky tzn. vejce je oplozené. Při vyšší teplotě se zkracuje doba inkubace. Doba inkubace se pohybuje mezi 65-110 dny. V průběhu inkubace vajíčka nijak nepřevracíme, pouze kontrolujeme, jestli neplesniví, nepropadají se anebo nevysychá substrát. Při vyschnutí substrátu je dobré jej opětovně navlhčit, za pomocí injekční stříkačky. Při vlhčení si dáváme pozor, aby nedošlo k polití vejce, mohlo by pak dojít k tvorbě plísně. S blížícím se líhnutím se vajíčko může orosit, mírně propadnout vše toto nasvědčuje tomu, že se agama bude v brzké době líhnout. Vajíčka nenastřihuji, agamám nepomáhám z vajíček, vše nechávám na přírodě, pokud je agama silná, zdravá, tak to zvládne. Někdy samotné líhnutí může trvat i dva dny, po vylíhnutí nechám mláďata agamy den, dva odpočinout v inkubátoru, aby nabrala síly, poté je přemisťuji do odchovny. Někdy se stává, že se agama vylíhne s nevstřebaným žloutkovým váčkem, ten nijak neodstraňujeme, ten se v závislosti na velikosti buď zatáhne, nebo uschne a odpadne. Žloutkový váček poskytuje živiny v prvních dnech života.

Jako vhodné odchovny, se mi osvědčily stroze vybavené terária nebo plastové bedny. Zde preferuji, čím přehlednější, tím lepší. Do nich umístím agamy po menších skupinkách. Postupem času, jak rostou, svlékají se, přemisťuji lépe prosperující zvířata k sobě, tak aby mezi nimi nebyl velikostní rozdíl. Důležitým faktorem při odchovu je zajistit mláďatům neustálý příjem potravy, jak rostlinné, tak i živočišné. Osobně se mi nejvíce osvědčilo krmení malými dubiemi, ty nejsou tak rychlé a nedochází k tolika nechtěným kousnutím. Mláďata krmím 3x denně, ráno jim nasypu dubie společně s callisií, agamy prvně zlikvidují dubie, ale než, aby byly celý den o hladu, tak se raději pustí i do rostlinek. Po příchodu z práce jim poskytnu druhé kolo krmení, po němž se jen zapráší, a na večer podávám výhradně jen rostlinou potravu. Za velmi důležité považuji, aby se dbalo na hygienu prostředí, ve kterém mláďata odchovávám, denně čistím a dezinfikuji všechny ubikace. Jako dezinfekci používám Sanytol v kombinaci s parním čističem. Často se setkávám s názorem, že u mláďat by měla být miska s vodou, nemyslím si, že je to správné, mláďatům nikdy nic takového do terária nedávám, riziko utopení je příliš vysoké, navíc se v misce dost často topí hmyz. Na noc vypínám mláďatům všechny zdroje tepla a světla, zůstává-li v teráriu hmyz přes noc je potřeba se o něj také postarat. Stačí jim nechat v teráriu kousek jablka, mrkve nebo piškotu, to proto, aby neotravovali agamy. Takový hladový cvrček dokáže napáchat na mláděti pěknou spoušť.

Pohlaví

Nejčastějším dotazem na mnoho diskuzních fórech, facebookových skupinách je dotaz týkající se pohlaví agamy. Určování pohlaví je u agam oproti jiným plazům snadné. Neříkám, že to zvládne napoprvé každý, ale s přibývajícími zkušenostmi se člověk zlepšuje. Pohlaví u agam lze určit ihned po narození. Samci a samice se od sebe liší několika znaky. Tím nejspolehlivějším je přítomnost hemipenisů. Hemipenisy jsou párové rozmnožovací orgány samců.  

Dalšími znaky, které mohou napomoci při určování pohlaví jsou femorální (stehenní póry) nacházející se na vnitřní straně stehen. Tento znak nepovažuji za podstatný, jelikož stejné, jen méně výrazné póry mají i samice. Samci mají silnější kořen ocasu, mohutnější hlavu nebo stavbu těla, ale tyto znaky nemůžeme považovat za 100% prokazující pohlaví. Jako dobrou pomůckou při určování pohlaví u mláďat může posloužit obyčejná svítilna. V tmavé místnosti prosvícením lze jednoduše odhalit pohlaví agamy (viz. fotografie).

Agama vousatá – parazité

Častou příčinou problémů nežravosti, neaktivity a celkově špatného stavu agamy bývají střevní parazité. Jejich přílišné přemnožení může mít pro své hostitele, až fatální následky, z těchto důvodů se doporučuje jednou za čas odnést vzorky na vyšetření k veterináři. Sbírání trusu probíhá tak, že po dobu 1 týdne sbíráte čerstvý trus, který dáváte do nádobky s trochou vody (důležité je aby trus nevyschnul) a uchováváte v chladu nejlépe v lednici. Vyšetření není drahé dle zvolené kliniky se obvykle pohybuje v rozmezí 150 – 250 Kč,  většinou do týdne jsou známy výsledky a doporučená léčba.

Jedním z nejčastějších parazitu je Isospora amphiboluri

Příznaky: Vhledem k tomu, postihuje střeva agamy vousaté, lze pozorovat průjem (spíše řidší trus a velmi zapáchající) a s tím je spojená dehydratace, nežravost a v konečné fázi hubnutí. U zvířete, které je již delší dobu nakažené lze pozorovat celkovou apatii (je neaktivní, přivírá oči, nežere)

Léčba: Po zjištění přítomnosti kokcidií, namíchá veterinární lékař antiparazitika a spočítá dávkování pro jednotlivá zvířata v chovu (dávkování záleží na váze agamy). Antiparazitika pak můžeme podat sami doma. Zhruba za tři týdny se musí rozbor trusu zopakovat, zda antiparazitika byla účinná. Je velmi důležité, aby se zabránilo reinfekci z prostředí a zavedla se hygienická opatření. Zvláště pak je důležité zajistit co nejsušší a nejčistší prostředí. Oocysty Isospory jsou odolné vůči mnoha dezinfekčním prostředkům (Savo) a můžou přežít ve vnějším prostředí po velmi dlouhou dobu. Včasné odstranění výkalů před sporulací oocyst (do 12 hodin) snižuje pravděpodobnost přenosu infekce. Účinný dezinfekční přípravek je například Sanytol, dále horká voda či pára (nad 70 °C), germicidní lampy (UVC).

Podobně jako u ostatních antiparazitárních přípravků, může vést časté a dlouhodobé používání antiparazitik ke vzniku rezistence. Vhodný léčebný režim doporučený veterinárním lékařem zajistí adekvátní kontrolu parazitů a sníží pravděpodobnost vzniku rezistence. Je třeba vyhnout se zbytečnému podávání. Aplikace léčiv "preventivně" je nesprávná, může zvířeti uškodit, a jak je uvedeno výše může vzniknout rezistence na toto léčivo. Léčiva se podávají až na základě diagnostického zjištění kokcidií. Mezi účinná antiparazitika můžeme zařadit Eimerol, Bycox, Sulfadimethoxin, Ivasan a další.

Prevence: Jediným preventivním opatřením je karanténa nakaženého i nové příchozího člena chovu. U nově příchozího jednice je nutné udělat parazitologické vyšetření trusu a při negativním výsledku, můžeme bez obav zvíře zařadit do chovu. Prevence u infikovaného jedince je důkladná dezinfekce prostředí (popsáno v léčbě) a včasné odstranění výkalů z prostředí. Mezi manipulací s nakaženým zvířetem a zdravým je nutné si důkladně umývat ruce. Totéž při manipulaci s krmným hmyzem, abychom si nezanesly kokcidie do chovného hmyzu.

Dalším častým parazitem jsou roupy: Jedná se o nejčastější  "parazity" ve střevech agam, jsou to spíše komenzálové (organismy, které hostiteli neškodí, ale ani nijak neprospívají), takže nazývat je parazity není úplně přesné. Vyskytují se běžně a nejsou patologické, pokud se v jejich střevech nepřemnoží. Bylo zjištěno, že roupy dokonce pomáhají  při trávení celulózy a nevylučují žádné toxiny, jak se někteří domnívají. Jsou to krátké, bílé, drobné červy (hlístice), které jsou přibližně 5 až 8 mm dlouhé, některé mohou dosáhnout i velikosti 10 mm. Vyskytují se převážně v tlustém střevě a v oblasti kloaky, kde hlístice kladou vajíčka, které jsou pak vylučovány ve výkalech, zde rychle dozrávají a stávají se infekčními. Po požití se vylíhnou v tenkém střevě, dále putují do tlustého střeva, zde dozrávají v dospělé hlístice a cyklus se opakuje. Málokdy jsou pozorovatelné ve výkalech. V menším množství nejsou nebezpečné, zjistí se ze stejného testu jako kokcidie.

Zde uvedu pár odkazů, které je dobré si prohlédnout, hledat v nich informace, či je dále užívat k nákupu terarijních potřeb.

http://terarijni-potreby.cz/  zde můžete sehnat veškeré osvětlení terária, vitamíny a doplňky stravy. Doporučuji se zaměřit na jejich vlastní značku ReptiEye – výbojky, UVB kompakty, zářivky, halogeny,  teploměry/vlhkoměry        

http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/ zde můžete najít inzerci, prodej zvířat, potravy atd. občas vyjde nějaký zajímavý článek

http://tera.poradna.net/ teraristické forum, zde je spousta informací, stačí jen hledat, najdete zde také termíny teraristických burz apod.

Rád bych Vás pozval, abyste navštívili mé facebookové stránky, kde naleznete spoustu fotografií, videí, inzerci popřípadě mne tam můžete kontaktovat a můžeme spolu probrat dotazy k chovu -  „ Citrus Dragons – Kordiovsky„

Roman Kordiovsky

Telefon 736 401 923

roman.kordiovsky@gmail.com